Dodržujte pitný režim

Jednou z charakteristik letošního léta je střídání slunečného a deštivého počasí a velké rozdíly teplot. Jeden den vedro, druhý den teploty kolem 20 stupňů.

Takové počasí umí ubírat energii organismu a chuť pracovat. Nicméně pracovat musíme všichni a musíme i umět předcházet zbytečnému vyčerpávání organismu, obzvlášť když lze úbytku sil předcházet dodržováním pitného režimu.

Dopít se

Je sice v zájmu každého z nás, abychom o sebe pečovali po všech stránkách, ale mnohdy se nám stává, že na to v zápalu pracovního procesu zapomínáme. Pak se nám stane, že máme žízeň, cítíme se unavení a nemůžeme se ,,dopít“. To je velká chyba a může nám trvale poškodit zdraví.  Samozřejmě nikdo z nás nezná dopodrobna pravidla, jak dodržovat pitný režim, ale měli bychom mít stále na paměti, že je potřeba dodržovat pitný režim. Pokud jsme navíc v roli zaměstnavatelů, musíme na to myslet dvojnásob, protože neseme odpovědnost za své zaměstnance a dodržování podmínek pro jejich práci.

Pravidla dodržovat celoročně

• Základní denní potřeba tekutin se v běžných podmínkách, bez nadměrné tělesné aktivity, pohybuje kolem 2,5 až 3 l. Při práci v horkých provozech samozřejmě stoupá. Normální výměna vody v lidském organismu znamená, že přísun a výdej jsou v rovnováze.
• O pitném režimu a nutnosti dodávat tělu ztracené tekutiny se zpravidla hovoří v souvislosti s profesní zátěží. Je však důležitý i v každodenním životě nás všech. V gastronomii se jedná především o provozy kuchyní a prádelen, popř. technologických provozů lázeňských hotelů.
• Hygienické normy i zákoník práce pamatují i na toto a nařizují zaměstnavatelům, jak mají dbát o své zaměstnance, aby nestrádali. Jasně jim ukládá, jak, za jakých podmínek a v jakém množství musí poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje.

Ochranné nápoje

Obecně je třeba pít v průběhu celého dne tak, aby organismus dostával tekutiny průběžně a v dostatečném množství.

• Doporučují se neslazené ovocné, zelené i tmavé čaje, slabé bylinné čaje, ředěné ovocné džusy, balené stolní vody a některé stolní přírodní minerálky. Naopak se doporučuje omezit nápoje kolové a příliš sladké limonády. Sladká chuť pocit žízně zvyšuje. Určité opatrnosti je třeba u perlivých vod sycených větším množstvím oxidu uhličitého, který příznivě ovlivňuje chuťové vlastnosti, ale ve větším množství může narušit zažívání.
• Ochranné nápoje musí být zdravotně nezávadné, nesmějí obsahovat žádný alkohol, nejvýše 6,5 % cukru. Musí mít vhodné chuťové vlastnosti a teplotu a musí být snadno vstřebatelné.
• Nápoje mají obsahovat především minerální látky a vitamín C, který se nejvíce ztrácí potem. Doporučuje se i malý přídavek kofeinu, který může snížit útlum v mozkové kůře, vzniklý následkem horka.
• Nápoje nemají nikdy obsahovat alkohol, neboť narušuje činnost nervové soustavy, snižuje výkonnost a zvyšuje úrazovost.

Ochranné nápoje se dělí na ochranné nápoje uhrazující a ochranné nápoje občerstvující.

1. Uhrazující ochranné nápoje jsou ty, které slouží k náhradě tekutin ztracených nadměrným pocením.
2. Občerstvující ochranné nápoje slouží k potlačení nepřiměřených reakcí organismu na tepelné zatížení a ke snížení pocitu žízně.

Povinnost na pracovišti

Na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je povinností zaměstnavatele poskytovat ochranné nápoje. Tato povinnost je zakotvena v ustanovení 133a odst. 3 Zákoníku práce. Rozsah a podmínky pro jejich poskytování jsou stanoveny nařízením vlády 178/2001 Sb. ve znění 523/2002 Sb., kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Ochranné nápoje se poskytují na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byly snadno a bezpečně dostupné. Za ochranný nápoj již nelze poskytovat pouze pitnou vodu. Novela nařízení stanovila, že „ochranným nápojem“, chránícím před účinky tepelné zátěže, se doplňuje ztráta tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním“.

Tři tipy zátěže

Nařízení vlády rozeznává tři typy pracovní zátěže, kdy se ochranné nápoje poskytují.

1. Jsou to jednak práce vykonávané za podmínek, kdy tepelná zátěž z pracovního prostředí spolu s fyzickou zátěží vede ke ztrátě tekutin zaměstnance potem a dýcháním vyšší než 1 litr za směnu („horké provozy“). Horké provozy jsou i provozy gastronomické a hotelové.
2. Druhým typem zátěže je práce na venkovních pracovištích a při obsluze venkovních strojů včetně dopravních prostředků, jejichž kabiny nejsou vybaveny účinným klimatizačním zařízením, jestliže teplota vzduchu na pracovním místě po dobu přesahující polovinu směny se rovná nebo je vyšší než 28 °C.
3. Třetím typem pracovní zátěže je práce na pracovištích s teplotou 4 °C a nižší.

Rada na závěr:

Mějte na paměti, jak je třeba pít a kolik. Pokud člověk nepřijímá dostatek tekutin, dochází k dehydrataci. Požitý nápoj nikdy nemůže nahradit ztracené tekutiny ihned a v plném rozsahu.

• Při vysoké zátěži mohou ztráty tekutin potem dosáhnout až 1,5 l za hodinu, zatímco objem podané tekutiny během jedné hodiny může být maximálně 0,6 až 0,8 litru.
• Ztráta pocitu žízně po částečném zaplnění žaludku tekutinou neznamená, že bylo dokončeno zavodnění organismu. Je třeba pít dále, „nuceně“, protože organismus vylučuje odpadní látky močí a ta se nesmí zahušťovat.
• Po běžném výkonu se předpokládá ukončení zavodnění do 4 h po jeho skončení, u náročného výkonu je tato doba až 24 h. Zatímco v době časné zavodnění se doplňují hlavně tekutiny, v době pozdní zavodnění se doplňují ztracené minerály.

Připravil: PhDr.Jiří Vronský, majitel poradenské kanceláře