S popeleční středou začíná půst

Zatímco v Česku si tradice masopustu získává stále větší oblibu, půst, který začíná popeleční středou (začíná 22.2.2012), prakticky žádný ohlas nemá. Není se čemu divit, jako motivaci pro zdravý způsob života jej příliš nedoporučují ani odborníci na výživu.

Dle tradice měl půst pomoci k ozdravení jídelníčku po zimě, kdy člověk měl málo pohybu a jedl tučná jídla.

Popeleční středa je první den postní doby, která trvá 40 dnů a končí Velkým pátkem. Člověk by se měl zklidnit a připomenout si, že má žít jinak. Týká se to duše i těla. Je to také odříkání se zábavy.

Víte, že…?

• ženy chodívaly s hrncem s rozpuštěným mýdle a štětičkou natírali tváře mužů, kteří se „neprospali“ z Masopustu; ti, co nebyli pomazáni, se museli „vykoupit“ penízkem k nákupu sladkého likéru „rosolky“;
• vesnicí chodíval směšně oblečený člověk s lucernou, který po domácnostech hledal „Masopust“;
• se nesmělo prát prádlo, protože by se jednoduše nevypralo;
• kdo se napil svěcené vody, toho neštípali komáři (leckteří si svěcenou vodu popletli s kořalkou :))
• na popeleční středu se dříve nesmělo příst a šít – věřilo se, že by slepice nenesly vajíčka, podebíraly by se prsty, kulhaly by krávy a žáby by žraly na poli len;
• nesmělo se ani drát peří – štípaly by blechy.

Neděle v době půstu mají svá zvláštní jména:

1. neděle postní – Černá
Ženy oblékaly černé šátky, matky daly na plech preclíky a pekly je  v noci, aby to děti nevěděly a pak je věšely navléknuté na vrbovém proutku do zahrady. Děti věřily, že jim je nadělila liška.

2. neděle postní – Pražná
Pražila se obilná zrna, z nichž se připravovalo v kastrolu jídlo pražmo a v hrnci polévka praženka.

3. neděle postní – Kýchavá
Lidé si přáli navzájem, aby nekýchali, neboť věřili, že kýcháním začíná mor – zdravili se navzájem „Pozdrav tě Pánbůh! a Pomáhej Pánbůh!“.

4. neděle postní – Družebná
Družba spolu se ženichem chodívala tuto neděli do domu, kam chtěli o pomlázce přijít na námluvy.

5. neděle postní – Smrtná
Ze vsi se vynášela slaměná Smrtka – loutka ze slámy, která se házela za vsí do potoka.

6. neděle postní – Květná
Slavila se památka vjezdu Krista do Jeruzaléma, světí se kočičky – jívové proutky, nosí se „líto“ (zelená ratolest zdobená barevnými fábory a bílými nebo barevnými skořápkami – lítečko nosívala děvčata a s přáním po domech zpívala.) V některých krajích věří, že by měl mít tento den člověk na sobě něco nového – aby ho nepokakal beránek.